Vaše Ellionka (Ellion)
„Zdravím pane profesore.“pozdravil rádoby slušně Harry.
„Á konečně jste tu, pane Pottere.“odvětil, ale jeho pohled stále směřoval na Severuse.
Všichni jako na povel pozvedli hůlky. Všichni přítomný zaútočili na Snapea. Ten jen mávl hůlkou a všechny kletby zmizely. Proto Harry vzal Ginny a nechal Severuse samotného bojovat se Snapeem. Zamířili dolů do sklepa (pozn. Ginny mu řekla, že je tam Snape vězní) s úmyslem vysvobodit Miu a Rona. Dveře však byli začarované, nějakým nezmámím kouzlem proti otevření. (pozn. pro ty nechápavé v této kapitolce bude Severu ten z jiného světa a Snape z toho kde se teď všichni nacházejí).
Harry na to vyskoušel snad všechny kledby co zná, včetně bombardo tomu podobný. Jediná možnost byla zajít za autorem. Vydal se tedy s Ginny zase zpět nahoru. Severus stále bojoval se Snapeem. Není se čemu divit, jsou jedna a tatáž osoba, takže ví, jak bude reagovat ten druhý. Boj byl stále vyrovnaný, proto se do toho vložil Harry. Začal na Snapea vrhat všelijaké kletby z černé i bílé magie. Ten je jen tak tak stíhal vykrývat a nezmohl se na útok. Severus, který od té doby co Harry zaútočil, přestal bojovat, se přidal. Snape teď neměl šanci. Po pár minutách už neudržel štít a zasáhla ho omračovací kletba.
Harry ho kouzlem přesunul na židli, dolů do kuchyně, svázal ho a nalil mu do úst veratisérum(pozn. fakt nwm jak se to píše, takže pokud je to špatně, tak se omlouvám). Všichni mlčky čekali, než se probere. Asi po pěti minutách se dočkali.
„Jak se jmenuješ?“ zeptal se Harry. (pozn. to je taková ta kontrolní otázka jestli ten lektvar funguje ne? Když rak mně neukamenujte ju? Děkuji.)
„Severus Snape.“dostala se mu odpověď.
„Jak se dají otevřít ty dveře do sklepa, kde jste zavřel mé přátelé?“zeptal se znovu.
„Nejdou otevřít, jsou začarované kouzlem, které vymyslel pán zla před svým pádem. Nelze ho nijak zrušit.“
„A jak se tam dá jinak dostat? Nebo jak pomoct, těm, co jsou uvnitř místnosti?“
„Dá se tam přemístit pomocí fénixe, jiná možnost není.“
„A kde proboha mám shánět teď fénixe?!“vyjel vztekle.
„Nevím.“
„To nebylo na tebe, Srabusi.“vyjel vztekle (pozn. už zase O=))
V tu chvíli přestal lektvar působit a Snape zase nabyl zpět svého vědomí. Jen něco vztekle zavrčel a házel nenávistný pohledy na všechny strany.
Harry mezi tím začal přecházet po místnosti sem a tam a něco si pro sebe mumlal. Ginny a Severus ho starostlivě a zamyšleně pozorovali a když se prudce zastavil a vyhrkl „Mám to!“ oba nadskočili, jak se lekli.
„Počkejte tu.“řekl jen a pak se s hlasitým „prásk“ přemístil.
....mezi tím v druhém světě....
Všichni seděli v obýváku a nervózně pozorovali stěnu před sebou, když se v tom najednou Sirius zeptal „Co myslíte, že se tam teď děje?“
Než mu stačil kdokoliv odpovědět, ozvalo se hlasité „prásk“ a uprostřed místnosti se objevil Harry.
Všichni na něj hned vychrlili otázky typu „Tak co?“ „Jak to dopadlo“, ale on je ignoroval a otočil se na Brumbála.
„Mohl by jste mi prosím na chvíli půjči fénixe?“ zeptal se prostě.
Všichni se na něj zmateně a zaraženě podívali, on je však ignoroval a trpělivě čekal na Brumbálovu reakci.
„Ale jistě, na co?“
„Vysvětlím vám to potom.“ (pozn. prosté a výstižné, že?)
Brumbál mu odpověděl přikývnutím a zavolal fénixe, něco mu pošeptal, ten jen zazpíval a přeletěl k Harrymu.
A oba hned zmizeli.(pozn. nic lepšího mně nenapadlo)
Objevili se v kuchyni, kde to vypadalo stejně, jak když odešel, což znamená brblající Snape přivázaný k židli a Severus a Ginny se zmateným výrazem v očích.
Harry něco zašeptal fénixovy, kývl na ty dva a zase spolu s fénixem zmizel.
Objevili se ve sklepě, kde na zemi seděla Hermiona s Ronem, oba s nepřítomným výrazem v očích.
„Ehm, ehm.“ upozornil na sebe Harry.
„Harry!“ vyskočila hned Mia a skočila mu radostně kolem krku.
„No to je dost, že jdeš.“ řekl s úsměvem Ron.
„Pojďte odsud.“řekl Harry a s tím všichni spolu s fénixem zmizeli. (pozn. jéžiš, už zas =DDDD)
Všichni se objevili v kuchyni, kde to vypadalo, jak před tím než....A bla bla bla bla, vždyť víte ne? A když ne tak popojeďte nahoru a tam najdete, jak to tam vypadalo =DD. Mno a dál si počkejte na pokráčko, které bude brzo, nebojte, moje pauza skončila, hold nebyla inspirace a žádný nápady, tak mně nezabijte ju? Zítra nebo v pondělí, nebo možná dneska, přibude kapitolka ke Konci, už je skoro napsaná. Doufám, že vám něco přes tři A4 stačilo, pro zatím.